Základní
pěší varianta Českomoravské stezky měří 345 km
a je rozdělena na 18 denních etap s průměrnou délkou 20 km, vždy s možností ubytování pod střechou. Trasa je rovněž vhodná pro putování na kole,
cyklistická varianta Českomoravské stezky měří 337 km
a lze ji zvládnout za 5-7 dní.
Stezka prochází podél historické hranice Čech a Moravy a spojuje dva trojmezné body – na severu je to trojmezí Čech, Moravy a Polska (které je zároveň nejvýchodnějším bodem Čech), ležící v těsné blízkosti vrcholu Králického Sněžníku a pramene Moravy; na jihu je to trojmezí Čech, Moravy a Rakouska nedaleko Slavonic.
Trasa prochází celkem čtyřmi kraji – od severu jsou to Pardubický kraj (celkem 7 etap od Králického Sněžníku do Bystrého), Olomoucký kraj (část jedné etapy mezi Dolní Moravou a vrcholem Jeřáb), Kraj Vysočina (8 etap z Bystrého do Studené) a Jihočeský kraj (3 etapy ze Studené do Slavonic).
Českomoravská stezka rovněž sleduje hlavní evropské rozvodí, oddělující úmoří Černého a Severního moře. Tím pádem vede poměrně vysoko položenou krajinou Králického Sněžníku, Orlických hor, Hřebečovského hřbetu i Českomoravské vrchoviny.
Historické a regionální aspekty trasy
Pro potřeby trasování Českomoravské stezky byla převzata poloha zemské hranice, jak existovala do konce roku 1948. Tato historická hraniční linie s téměř tisíciletou tradicí sice de iure zanikla, dodnes ale nese spoustu příběhů, které se odehrály na pomezí mezi oběma historickými zeměmi – od kolonizace lesnaté a kdysi těžko prostupné oblasti v době středověku až po vytváření přátelských hraničních přechodů v době současné.
Putování po Českomoravské stezce tak kromě jiného přibližuje naše dějiny a nabízí vhled na mnoho hmotných i nehmotných památek na pomezí Čech a Moravy. Cílem bylo především poukázat na zajímavost krajiny a četné turistické cíle nacházející se podél historické zemské hranice a podívat se na region pomezí Čech a Moravy s nadhledem a bez emocí nebo kontroverzí.
Kudy stezka vede
Finální trasu Českomoravské stezky považujeme za vyvážený kompromis z hlediska vhodných cest, zajímavých míst kudy prochází a sledování linie historické zemské hranice. Důležitým faktorem trasování byly praktické aspekty, jako je možnost ubytování nebo veřejná doprava. Celkově tak Českomoravská stezka nabízí neobyčejnou pestrost přírodní, kulturní i historickou.
Českomoravská stezka postupně prochází několika horskými celky, jimiž jsou od severu k jihu: Králický Sněžník, Hanušovická vrchovina, Orlické hory, Podorlická pahorkatina, Zábřežská vrchovina, Českotřebovská vrchovina (s výrazným Hřebečovským hřbetem) a Českomoraská vrchovina s podcelky Hornosvratecká vrchovina, Křižanovská vrchovina a Javořická vrchovina. Stezka prochází jedinou chráněnou krajinnou oblastí – Žďárské vrchy, několika přírodními parky a kolem bezpočtu přírodních rezervací a památek.
Svého nejvyššího bodu dosahuje stezka hned na prvním kilometru – je jím 1423 m vysoký vrchol Králický Sněžník. Jedinou další tisícovkou je 1003 m vysoký vrchol Jeřáb v Hanušovické vrchovině, který stezka překračuje ve druhé etapě. Z dalších výrazných vrcholů na cestě jmenujme v Orlických horách ležící vrcholy Suchý vrch (995 m n. m.) a Bukovou horu (983 m n. m.). Jižně od Bukové hory už vrcholy nepřesahují hranici devíti set metrů; z těch výrazných jmenujme nejvyšší vrchol Hřebečovského hřbetu Roh (660 m n. m.), nejvyšší vrchol Žďárských vrchů Devět skal (836 m n. m.) a nejvyšší horu celé Českomoravské vrchoviny Javořici (836,5 m n. m.). Naopak, nejnižšího bodu dosahuje U Lukové nedaleko Lanškrouna, kde na mostu přes Rudoltičku stezka klesá do nadmořské výšky 350 metrů nad mořem.
Kromě hornatých pasáží s četnými výhledy vede trasa Českomoravské stezky také podél některých řek a potoků, z nichž mnohé svými koryty kdysi tvořily zemskou hranici. Na severním okraji je to řeka Morava, kterou stezka sleduje od jejího pramene pod Králickým Sněžníkem až do obce Malá Morava. Z dalších hraničních řek jsou to Svitava (tvoří hranici od Radiměře do Rozhraní), Svratka (hraniční tok od Jimramova k obci Herálec), Sázava (hraniční tok u Hamrů nad Sázavou), Jihlava (hraniční tok od Jihlavy k Horní Cerekvi). Kromě již zmiňovaného pramene Moravy stezka rovněž prochází kolem pramenů dalších významných řek – Tiché Orlice, Moravské Sázavy, Svitavy, Svratky, Sázavy, Doubravy a Oslavy.
Stezka rovněž prochází mnoha malebnými městy a zajímavými regiony. Ze zajímavých měst a obcí na trase jsou to kupříkladu Lanškroun, Svitavy, Březová nad Svitavou, Svojanov, Bystré, Jimramov, Žďár nad Sázavou, Polná, Jihlava, Třešť a Strmilov. V těsné blízkosti jsou to dále Králíky, Moravská Třebová, Litomyšl, Polička, Telč a Slavonice.
Popis a značení trasy
Podrobné informace – online mapy, gpx soubory, itinerář a další informace – najdete na webové stránce Via Czechia.
Základní pěší varianta Českomoravské stezky je rozdělena na 18 denních etap s průměrnou délkou 20–25 kilometrů, vždy s možnostmi ubytování pod střechou v cíli etapy. Souvislou trasu doplňuje 16 km dlouhá etapa v okolí Svitav, která vyniká velkým množstvím hraničních kamenů na Javornickém hřebenu. Protože zde chybí vhodné turistické propojení Svitav a okolí s ostatními etapami, je tato etapa pojatá jako alternativa k šesté etapě a tvoří samostatný jednodenní výlet.
Českomoravská stezka je rozdělena na 6 úseků, které jsou definovány jako logické geomorfologické celky. Začátek i konec každého úseku je
dobře dostupný veřejnou dopravou, aby bylo snadné v daném uzlovém bodě putování zahájit, ukončit, případně na několik dní přerušit.
Cyklistická varianta měří 337 km a celou ji lze absolvovat za 5-7 dní. Rovněž zde byla vyznačena alternativa vedoucí přes svitavský výběžek.
Přestože po Českomoravské stezce se lze snadno orientovat pomocí online map, je základní pěší trasa postupně v terénu proznačována originálními rozcestníky, případně turistickou značkou Via Czechia.
Další obrázky najdete ve fotogalerii pod článkem.
