Ženy v řetězech: Cyklistický kalendář 2024

Fotografie a také cyklo příběhy Ivet Juchelkové znají například čtenáři časopisu Velo již dva roky. Fotografka, bikepackerka, bikerka, gravelistka a hlavně holka do nepohody, kterou nejspíš zastihnete s foťákem v ruce a úsměvem od ucha k uchu, si letos splnila svůj sen a vydala autorský kalendář. A ne ledajaký. Rozhodla se spojit cyklistické komponenty a ženy do jednoho celku.

"Už delší dobu jsem v hlavě nosila nápady k nafocení vlastního kalendáře. Chtěla jsem v něm zhmotnit svoje představy, polahodit oku, srdci a udělat radost i ostatním. Takový kalendář, který by promluvil za mě, jako fotografku a cyklistku.", vysvětluje důvod vzniku kalendáře Ivet Juchelková. "Všechno má svůj čas a správný moment přijde tehdy, když ho nečekáte. Návštěva cykloservisu u kamaráda, vůně kávy a přetržený zlatý řetěz v odpadní krabici, který po chvilce začal zdobit mé předloktí. Kromě toho, že se mi při opakovaném obtáčení začal čistit o kůži, zpečetil tento kousek kovu i nápad k nafocení kalendářových fotografií na rok 2024. Krásu a něžnost ženských těl dozdobit, již nepoužitelným, cyklistickým materiálem."

Ivet je v civilním zaměstnání fotografkou přerovského muzea, ale focení je také jejím velkým koníčkem. Neustále se jí hlavou honí nápady na další zajímavé fotky, které jsou v drtivé většině nějak spojeny s cyklistikou, která je další velkou láskou. Na kolo si nikdy nezapomene vzít foťák a ráda se svými úlovky pochlubí. A to je dobře! Její fotografie najdete hlavně na sociálních sítích Facebook nebo Instagram a vězte, že se u jejích příspěvků nebudete nudit ;-)

"Dostat se k použitému velomateriálu není pro nás bajkery žádný problém. Pár měsíců se hromadil někde v koutku, spolu s mými náčrty k hodně výstředním oblečkům pro ženy z tohoto odpadu. Množství nočních hodin v ateliéru, stříhání pneumatik, drátování, nýtování a čištění řetězů, puchýře na rukou od nůžek a špína za nehty mě nemohly odradit v další a další tvorbě. Samozřejmě, někdy jsem pěkně zuřila, když mi tento materiál dával jasně najevo, že k mému účelu nebyl stvořen. Po pár týdnech vyhrávám a zjišťuji, jak i kovový materiál dovede být tvárný, když se k němu najde ta správná cesta.", popisuje strasti, které focení předcházely.

"Po měsíci začaly první střihy zdobit křivky žen. Každou volnou chvilku jsem ověšovala jejich nahá těla cyklomateriálem, který se stal uměleckou dekorací. Zažily jsme u toho spoustu legrace. Několikrát holky opakovaly, že tohle v rozkroku a na těle fakt ještě neměly. Pro chlapy by to byla při oblíkaní modelů nekonečná pastva pro oči. Ladění kazetových koleček a omotávaní duší na místech, které ženy dělají prostě ženou. Finálové účesy, make-upy, správné ateliérové osvětlení a kalendářové měsíce se začaly plnit.

Po necelém půl roku přišly poslední společné úsměvy, ale taky smutek, že úžasná dámská společnost a spolupráce končí. Srdce mi ale plesá při rozložení 12 fotografií kalendářového finále, které mě obohatilo o další zkušenost. Když vás něco baví a nabíjí, je to na vaší práci znát. Už teď se těším na tu další, na rok 2025..... Snad se vám bude můj kalendář líbit a udělá vám stejnou radost jako mně jeho tvoření."